Komentáře k Memoáry

Komentář k příspěvku Helena Procházková od Bývalý přítel z mládí

Bývalý přítel z mládí — Thu, 04 Jun 2026 17:46:21 +0000

Milá rodino, dovolte, abych vám vyjádřil upřímnou soustrast. Neumím si ani představit, jak obrovskou bolest prožíváte. Je to nenahraditelná ztráta. Víte, než se v Helenčině životě objevil Franta, prožili jsme spolu na začátku šedesátých let jedno nádherné léto. Chodili jsme spolu na tancovačky a na procházky kolem Labe. Pamatuju si, jak se mi tehdy s tou svou typickou hrdostí svěřila, že si ji v učilišti vyhlédla mistrová, protože má prsty stvořené pro jehlu. Když nám jednou při bouřce uletěl deštník, já trapně panikařil, ale ona začala tančit a smát se. Byl to jeden z těch nejkrásnějších smíchů, které jsem kdy v životě slyšel. Sbohem, Helo. Nikdy nezapomenu.

Komentář k příspěvku Helena Procházková od Bývalá kolegyně Petra z práce

Bývalá kolegyně Petra z práce — Thu, 04 Jun 2026 17:39:04 +0000

Vážená rodino, přijměte mou nejhlubší soustrast. S Helou jsme strávily roky u šicích strojů v kolínské Módě. Byla to ta nejlepší vedoucí, jakou jsme kdy měly. Pod sebou měla dvacet ženských, což v textilce nebyl žádný med, ale ona měla přirozenou autoritu. Nikdy se nezapojovala do žádných intrik a drbů, ale tu atmosféru, klapot starých Singerů a naši ženskou sounáležitost milovala. Když některá z nás udělala chybu a zkazila steh na sukni, Helunka nepřišla s křikem. Sedla si vedle nás na stoličku a v naprostém klidu nám to ukázala znovu. Měla neskutečně šikovné prsty, jak jí říkávala už stará mistrová na učilišti. Byla to dáma s velkým D a skvělá kamarádka. Bude nám nesmírně chybět.

Komentář k příspěvku Helena Procházková od Vnučka Kateřina

Vnučka Kateřina — Thu, 04 Jun 2026 17:34:16 +0000

Babičko moje, pořád čekám, až zazvoní telefon a na displeji se ukáže tvoje jméno, protože jsi zase zapomněla, že jsem v práci do šesti. Zůstalo tu po tobě takové prázdno, že ho žádná slova neumí unést. Včera jsem poprvé otevřela krabici s tvými věcmi. Vzala jsem do ruky tu tvou nejoblíbenější hedvábnou košili a úplně mě to vrátilo zpátky do tvé kuchyně na baráku, kde to vonělo čerstvou buchtou nebo sekanou. Když jsem pak doma uklízela a strašně rázně hodila ponožky do koše, musela jsem se přes slzy smát. Přesně takhle jsi utírala stůl, když tě děda naštval. Tak tohle mám po tobě, babi. Chybíš mi každou vteřinu. Miluju tě a navždy budu.

Komentář k příspěvku Adam Černý od Bratr Karel

Bratr Karel — Thu, 04 Jun 2026 15:22:45 +0000

Adame, pořád marně čekám, až dole buchnou dveře od garáže a uslyším tvoje kroky. I když jsme se jako puberťáci mockrát poprali, ze všeho nejvíc vzpomínám na tu facku všech facek, co jsem od tebe dostal tenkrát u nás na dvorku. Pomohlo to. Od té doby už jsem ti nikdy nelhal. Byl jsi vždycky mým vzorem a inspirací, brácho. Odpočívej v pokoji.

Komentář k příspěvku Adam Černý od Soused Radek

Soused Radek — Thu, 04 Jun 2026 15:10:51 +0000

Ach jo! Adam byl ten nejlepší soused, jakého jsme si mohli přát. Kdykoliv bylo potřeba něco odnést nebo opravit, byl na značkách. Úplně ho vidím, jak se v montérkách vrtá ve svém království v garáži, kde měl každý šroubek svou přesnou velikost a krabičku. Nebo jak stál u plotu a pozoroval strnada na vrbě, kterou jste sázeli, když se narodil Šimon. Uměl se radovat z obyčejných věcí, ze sekání trávy, z kusu žvance na našich grilovačkách. Odteď si budu vždycky dávat jeden špekáček i za něj!

Komentář k příspěvku Adam Černý od Jonáš z házené

Jonáš z házené — Thu, 04 Jun 2026 15:04:31 +0000

Milý Šimone, milá rodino, přijměte moji nejhlubší soustrast. Zpráva o Adamově odchodu mě úplně ochromila. Vybavily se mi stovky tréninků a zápasů, které jsme spolu v obraně odehráli. Adam byl chlap, který na hřišti i v životě kryl všem záda. Když tam stál on, věděli jsme, že se nic nemůže stát. Moc mě to mrzí!

Komentář k příspěvku Marie Svobodová od bývalý spolužák Karel

bývalý spolužák Karel — Sun, 24 May 2026 20:48:57 +0000

Vážení pozůstalí, dovolte mi vyjádřit vám upřímnou soustrast. Maruška byla osudovou ženou mého mládí. Nyní je mi líto, že jsem jí to nikdy neřekl, ale doufám, že to věděla. S potěšením jsem na společných srazech s ostatními bývalými spolužáky sledoval, jak úžasnou mámu, manželku a učitelku z ní život udělal. Přeji vám všem hodně sil v těchto temných dnech. Je to obrovská ztráta.

Komentář k příspěvku Marie Svobodová od Petra ze čtenářského klubu

Petra ze čtenářského klubu — Sun, 24 May 2026 20:43:23 +0000

Dovolte mi, abych se připojila ke vzpomínání na Marušku. Už teď mi chybí její ikonické hlášky a to, jak dokázala číst mezi řádky nejen v knihách, ale i v lidech. Držte se, rodino! Upřímnou soustrast.

Komentář k příspěvku Marie Svobodová od kolegyně Zuzana

kolegyně Zuzana — Sun, 24 May 2026 20:36:30 +0000

Vážená zarmoucená rodino, přijměte mou upřímnou soustrast. Myslím na vás v těchto těžkých chvílích a na Marušku budu vždy vzpomínat jen v tom nejlepším. Je mi to moc líto.

Komentář k příspěvku Milan Prokeš od Pavla

Pavla — Tue, 19 May 2026 18:03:27 +0000

Milý pane Prokeši, dovolte mi, abych tu zavzpomínala na dny, které jsme kdysi strávili v Jeseníkách. Naučit mě, takové dřevo, lyžovat s jistotou, byl tehdy vážně oříšek. A co teprve ty večery, kdy jste nás učil hrát pravý vojenský mariáš a vyprávěl historky z drah. Třeba jak jste musel za jedinou šichtu naházet do kotle Štokra tuny uhlí, jak jste měl po minutě černé málem i bělmo v očích a jak byla v kabině taková zima, že Vám zamrzala voda v kbelíku, zatímco od kotle jim hořela záda. Pokaždé, když se opřu do hůlek a rozjedu se dolů z kopce, jste na tom svahu se mnou. Děkuji Vám za všechno, pane instruktore! Budu na Vás vždy vzpomínat v tom nejlepším.