Stát se na pohřbech podílí jen výjimečně. V českém systému existují dvě různé cesty, které se často zaměňují, ale ve skutečnosti fungují každá jinak. Jednou je pohřebné, tedy sociální dávka vyplácená konkrétnímu člověku. Druhou je sociální pohřeb, který nezajišťuje rodina, ale obec, a který stát zpětně financuje.
Pohřebné
Jednou z forem finanční podpory spojené s úmrtím blízkého je pohřebné. Jde o jednorázovou sociální dávku, která není určena automaticky celé rodině, ale vyplácí se konkrétní osobě. Nárok na ni má ten, kdo zajistil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Smyslem této dávky je alespoň částečně pokrýt základní náklady spojené s pohřbem, nikoli nahradit veškeré výdaje, které s touto situací obvykle souvisejí.
Sociální pohřeb
Sociální pohřeb lze označit jako poslední možnost. Obec k ní přistupuje ve chvíli, kdy po zemřelém nezůstane nikdo, kdo by pohřeb zařídil. Zemřelý neměl rodinu, blízké, zkrátka nikoho, kdo by zavolal do pohřební služby a převzal odpovědnost. V takovém případě se pohřeb nestává soukromou záležitostí, ale povinností obce.
Lidé se často domnívají, že sociální pohřby se týkají převážně lidí bez domova nebo seniorů, kteří už nikoho nemají. Není to ale pravda. V dnešní době přibývá těch, kteří žijí osaměle, vyhýbají se lidem, nemají rodiny, přátele, nebo s nimi nejsou v kontaktu. Tito lidé odcházejí z tohoto světa úplně sami a není nikdo, kdo by zařídil jejich poslední rozloučení.
Náklady na pohřby rostou
V Česku obce každoročně zajišťují zhruba dva tisíce sociálních pohřbů. Počet se dlouhodobě drží na podobné úrovni, ale náklady rostou. Zatímco ještě před několika lety vyšel jeden takový pohřeb na jednotky tisíc korun, dnes se běžně pohybuje kolem patnácti tisíc. Záleží na místě, způsobu pohřbení i cenách konkrétní pohřební služby.
Obce tyto náklady nejprve uhradí ze svého rozpočtu a stát jim je následně zpětně proplácí. Přesto jde o položku, která představuje nejen finanční zátěž, ale i administrativní práci. Každý sociální pohřeb totiž vyžaduje prověření okolností, čekání na uplynutí zákonné lhůty a pečlivé doložení všech výdajů.
V případě sociálních pohřbů se většinou přistupuje ke kremaci, někdy s krátkým obřadem, ale to bývá spíše výjimečné. Popel se ukládá do společného hrobu nebo na vyhrazené místo na veřejném pohřebišti. U těchto pohřbů nejde o vzpomínkový rituál ani poslední rozloučení, ale o zachování základní lidské důstojnosti. Přestože i tak to může působit velmi stroze a smutně.
Kdy obec přistupuje ke státnímu pohřbu?
Pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí nikdo nesjedná pohřeb, přechází povinnost na obec, na jejímž území člověk zemřel nebo se tam našlo jeho tělo. Je to jednoduše zákonná povinnost obce, zajistit, aby nikdo nezůstal nepohřbený.
Pozůstalí o sociální pohřeb nežádají. Obec jedná sama poté, co ověří, že neexistuje jiný vypravitel. Nemusí mít souhlas rodiny, ale musí mít jistotu, že lhůta uplynula, a že byly vyčerpány všechny možnosti, jak blízké dohledat. Zároveň musí respektovat případné přání zemřelého o způsobu pohřbení, pokud je známo.
Za oblast sociálních pohřbů odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, které obcím zpětně proplácí vynaložené náklady.
Propláceny jsou jen nezbytné položky. Patří mezi ně rakev, uložení těla, manipulace, kremace nebo pohřeb do země, urna a uložení ostatků na veřejném pohřebišti. Nehradí se nadstandard, zbytečné prodlevy ani neodůvodněně vysoké částky. Pokud se později objeví pozůstalí a uhradí část nákladů, obec je povinna tyto peníze státu vrátit.
Zvláštní pravidla platí u cizinců. Pokud zemřelý neměl české občanství, obec většinou volí pohřeb do země. Ke kremaci je totiž nutný souhlas zastupitelského úřadu jeho státu, který nebývá samozřejmý a může celý proces zdržet. Zákon v těchto případech dává přednost rychlému a jistému řešení před čekáním.
Sociální pohřby jako drahá položka ve státním rozpočtu
Pro představu o rozsahu jde o nemalé částky. Jen v roce 2025 stát podle Ministerstva pro místní rozvoj proplatil obcím náklady na 1908 sociálních pohřbů, celkem ve výši zhruba 25 milionů korun. Průměrná cena jednoho sociálního pohřbu se v posledních letech výrazně zvyšuje. Zatímco ještě v roce 2024 vyšel zhruba na 11 500 korun, o rok později už to bylo přibližně 13 200 korun. Přestože počet sociálních pohřbů mírně kolísá, náklady dlouhodobě rostou.
Zdroje: portal.gov.cz, novinky.cz, zdravezpravy.cz, ct24.ceskatelevize.cz
Martina Malá
Autor článku
Odchod blízkých je zkušenost, která mění perspektivu. Je to moment, který boří hranice a kdy si uvědomíme, co je opravdu důležité. Snažím se přirozeně spojovat lásku ke slovu s respektem k lidským příběhům a své příspěvky psát jednoduše, prakticky a srozumitelně.
