„Dneska by mu bylo šedesát.“
„Já vím. Pořád mám jeho číslo v telefonu.“
Dvě věty pod příspěvkem k narozeninám. Někdo si při nich otevře jeho profil, projde pár fotografií a zase Facebook zavře. Číslo v telefonu nesmaže. K profilu se možná vrátí za rok.
Na Facebook stále přicházejí noví lidé. Zůstávají na něm i účty těch, kteří zemřeli. Kdy může být zemřelých uživatelů víc než živých? Odpověď závisí právě na tom, jak síť poroste. Každý nový uživatel jednou může přibýt mezi zemřelé, svým příchodem však zatím posiluje skupinu živých.
Kdy bude na Facebooku víc zemřelých než živých
Kdyby od roku 2018 na Facebook nepřišel už nikdo nový, zemřelí uživatelé by podle studie Carla Öhmana a Davida Watsona převážili přibližně za padesát let. Při trvalém rychlém růstu by živí zůstali v převaze po celé 21. století. Příchod nových lidí může průsečík obou křivek oddálit o desítky let. Skutečný vývoj se nemusí řídit ani jedním z těchto krajních scénářů.
Co studie skutečně počítala
Öhman a Watson zveřejnili studii o budoucnosti zemřelých uživatelů Facebooku (journals.sagepub.com) v dubnu 2019. Vzali odhady uživatelů z reklamního rozhraní Facebooku podle zemí a věku a spojili je s projekcemi úmrtnosti OSN. Pro každou skupinu spočítali očekávaná úmrtí v jednotlivých letech až do roku 2100 a výsledky sečetli.
Výchozí soubor obsahoval přibližně 1,43 miliardy uživatelů. Autoři se neptali, kolik lidí již zemřelo ani kolik vzpomínkových profilů je na síti dnes. Počítali, kolik uživatelů z výchozího souboru a případně nově příchozích zemře mezi lety 2018 a 2100.
Studie sledovala, kolik uživatelů v modelu postupně zemře a kolik jich v daném roce žije. Kolik profilů po zemřelých dnes skutečně zůstává na Facebooku, z ní nezjistíme. Rodina může účet odstranit, jiný se změní ve vzpomínkový profil a o některých úmrtích se Facebook vůbec nedozví.
Výpočet předpokládal, že lidé používají síť až do smrti. Ve skutečnosti mohou odejít nebo účet smazat. Do výchozího souboru nepatří ani profily lidí zemřelých před rokem 2018. Reklamní data navíc vynechávala uživatele mladší 18 let a všechny starší 65 let řadila do jedné skupiny. U nejvyšších věků tak autoři museli rozložení odhadnout.
Když od roku 2018 nikdo nový nepřijde
První scénář uzavírá Facebook v roce 2018 pro nové uživatele. Ve výchozí skupině je přibližně 1,43 miliardy lidí. Každý rok část z nich zemře. Když v modelu nikdo nepřibývá ani účet nemaže, obě skupiny se vyrovnají po úmrtí přibližně poloviny výchozích uživatelů, tedy 715 milionů lidí. Podle studie by to trvalo asi padesát let.
V roce 2060 by součet úmrtí překročil 500 milionů, v roce 2079 miliardu a do roku 2100 dosáhl přibližně 1,4 miliardy. Nejvíc uživatelů by v jediném roce zemřelo roku 2077, více než 29 milionů. Miliarda v roce 2079 je pozdější milník než průsečík se živými, k němuž by stačilo zhruba 715 milionů úmrtí. Všechna tato čísla patří uzavřenému modelu.
Rok průsečíku je jen jeden bod na křivce. O osudu profilů po stovkách milionů zemřelých by jejich blízcí i Facebook rozhodovali už dlouho před ním.
Na Asii by do roku 2100 připadlo téměř 44 procent modelovaných úmrtí. Jen Indie a Indonésie by jich dohromady tvořily přibližně 278,8 milionu. Debata o tom, kdo bude spravovat digitální vzpomínky, se tedy netýká jen Evropy a Ameriky.
Když Facebook dál roste
Ve výsledcích za první čtvrtletí 2018 (investor.atmeta.com) Facebook vykázal 13procentní meziroční růst měsíčně aktivních uživatelů. Autoři studie vzali toto tehdy naměřené tempo a nechali síť v každé zkoumané zemi a věkové skupině růst stejně rychle dál, až do úplného pokrytí příslušné populace. Tak vznikl druhý, záměrně krajní scénář. Facebook tehdy nepředpovídal, že mu růst vydrží celé století.
Do konce století by v této variantě zemřelo více než 4,9 miliardy uživatelů, přibližně třiapůlkrát tolik co v prvním scénáři. Zemřelí by přesto během 21. století nepřevážili nad živými. Autoři očekávají vyrovnání až v prvních desetiletích 22. století.
Nový uživatel nejdřív posílí skupinu živých a odsune průsečík. Zároveň rozšíří skupinu lidí, z níž budou v dalších desetiletích přibývat úmrtí. Proto může rychlejší růst přinést mnohem víc zemřelých uživatelů, a přitom oddálit chvíli, kdy budou ve většině.
S růstem se mění také mapa. V uzavřeném scénáři má největší podíl Asie. V růstovém získává výrazně větší váhu Afrika: Nigérie by byla druhou zemí podle počtu modelovaných úmrtí uživatelů, s více než šesti procenty celku. Kdo jednou rozhodne o přístupu k takovému digitálnímu archivu, bude tím ovlivňovat vzpomínky rodin daleko za hranicemi Evropy.
Jak se Facebook vyvíjel od zveřejnění studie
Facebook se v roce 2018 nezastavil. Na jeho konci vykazoval 2,32 miliardy měsíčně aktivních uživatelů (investor.atmeta.com). Proti konci předchozího roku to bylo o 9 procent více, tedy už méně než na začátku roku. Na konci roku 2023 firma oznámila 3,07 miliardy (investor.atmeta.com). Za pět let přibylo asi 750 milionů měsíčně aktivních uživatelů, ale růst v samotném roce 2023 činil jen 3 procenta. Vývoj tak neodpovídá ani úplnému zastavení příchodu nových lidí, ani trvalým 13 procentům.
Rozdíl mezi 1,43 miliardy ve studii a 2,32 miliardy ve firemní zprávě není chyba v součtu. Autoři pracovali s dosahem reklam podle zemí a věku, zatímco Facebook vykazoval měsíčně aktivní uživatele jinou metodikou. Jedno číslo proto nelze dosadit místo druhého a přepočítat tak rok průsečíku.
Srovnatelné měsíční číslo za rok 2026 chybí. Meta v podání americké burzovní komisi (sec.gov) oznámila, že od roku 2024 přestane samostatně zveřejňovat měsíční a denní aktivitu Facebooku. V hovoru k výsledkům za druhé čtvrtletí 2026 (q4cdn.com) Mark Zuckerberg uvedl, že Facebook už delší dobu používají více než dvě miliardy lidí denně. To je jiná veličina než starší počet lidí aktivních měsíčně. Můžeme doložit růst do roku 2023, ale z těchto údajů nespočítáme současný počet zemřelých uživatelů ani skutečný rok průsečíku.
Co se stane s profilem, když člověk zemře
Křivky ukazují úmrtí uživatelů. O profilu člověka z úvodu však rozhodují další okolnosti. Zůstane přístupný? Mohou k němu blízcí dál psát? Záleží na tom, zda se Facebook o úmrtí dozví a co si člověk zvolil ještě za života.
Facebook se o každém úmrtí automaticky nedozví. Po jeho nahlášení se může účet proměnit ve vzpomínkový profil (about.fb.com). U jména se objeví „Vzpomínáme“. Příspěvky uvidí lidé, kteří k nim měli přístup už dříve, ale do účtu se nikdo nepřihlásí. Člověk si může předem zvolit také smazání účtu po smrti nebo pověřit blízkého omezenou správou profilu. O odstranění mohou požádat i pozůstalí.
Pověřený kontakt může připnout příspěvek nebo změnit profilovou fotografii. Nemůže se přihlásit jako zemřelý ani číst jeho soukromé zprávy. Člověk mu ale může předem povolit stažení archivu svých sdílených fotografií a příspěvků. Pokud na nich záleží, stojí za to tuto volbu zkontrolovat a říct blízkému člověku, co si přejete uchovat.
Jak dlouho profil zůstane viditelný? Facebook u vzpomínkových profilů neslibuje určitý počet let. Podle zveřejněných podmínek služby (oag.ca.gov) může Meta zrušit dlouho neaktivní účet, pevnou dobu však neuvádí. Z tohoto pravidla neplyne, že po letech smaže vzpomínkový profil. U běžného tichého účtu navíc zvenčí nepoznáme, zda jeho majitel odešel ze sítě, ztratil přístup, nebo zemřel. Jak o účtu rozhodnout předem, rozebíráme v článku o digitálním dědictví.
Kdo rozhoduje o paměti jedné sítě
V roce 2019 Facebook uvedl, že vzpomínkové profily navštěvuje přes 30 milionů lidí měsíčně (about.fb.com). To je počet návštěvníků, nikoli profilů. Kolik vzpomínkových profilů spravuje, veřejně neříká. Nějaký důvod k tomu má. Jaký, nevíme. Celkový počet účtů po zemřelých by byl ještě vyšší, protože ne každé úmrtí se Facebooku nahlásí. Už samotné ticho kolem těchto čísel stojí za pozornost.
V Memoárech považujeme za problém, jak málo se ptáme na pravidla místa, kam chodíme vzpomínat. Na Facebooku se píší kondolence a blízcí se vracejí k fotografiím. O tom, co uvidí za deset nebo dvacet let, rozhodují pravidla soukromé firmy. Autoři studie varují před tím, aby o budoucnosti digitálních stop zemřelých rozhodovala jen komerční hlediska.
Jednou možná bude největším hráčem v digitální části pohřebnictví právě Facebook, aniž by uspořádal jediný obřad. Už dnes spravuje profily, k nimž se lidé po smrti blízkých vracejí. Je to naše úvaha, nikoli závěr studie nebo oznámený plán Mety. Přesto se nás týká už teď. Kdo bude mít k těmto profilům přístup? Kdo rozhodne o jejich odstranění?
V den jeho příštích narozenin se pod starou fotografií možná objeví další vzkaz. Někdo mu napíše pár slov, která už mu nemůže říct osobně. Až se k nim za deset let bude chtít vrátit, bude záležet také na pravidlech Facebooku. Na Memoárech mohou blízcí sepsat vlastními slovy i vzpomínky, které se pod žádnou fotografii nevešly. Místo pro ně spravujeme my, a proto veřejně říkáme, kdo může profil upravovat a jak požádat o jeho skrytí nebo odstranění.
Foto: Unsplash, Myznik Egor

Nikola Ondrejová
Redakce Memoárů
Vzpomínky mají jednu zvláštní vlastnost. Časem blednou, stejně jako barvy na starých snímcích. Ale i v té nejzašlejší fotografii z babiččiny půdy stále tluče srdce okamžiku, který byl kdysi vším. Jmenuji se Nikola a mým úkolem je tyto okamžiky opatrovat. Svou prací vracím obrazům jejich jas, aby emoce, které v nich zůstaly schované, mohly znovu promluvit.







