Studie publikovaná v roce 2025 naznačuje, že krátká simulace zážitku blízkého smrti ve virtuální realitě může bezprostředně ovlivnit úzkost ze smrti a vnímaný stres. U 60 analyzovaných dospělých po jedenáctiminutovém zážitku průměrné hodnoty obou ukazatelů klesly. Výsledek ale nelze vykládat jako důkaz léčby nebo dlouhodobého účinku.
Výzkum neměl kontrolní skupinu, pracoval převážně s mladými vysokoškolskými účastníky bez hlášených psychických obtíží a stav porovnával z dotazníku vyplněného nejméně jeden den před simulací s dotazníkem vyplněným bezprostředně po ní. Reakce navíc nebyly jednotné: u 26,7 % účastníků se úzkost ze smrti zvýšila a u 35 % vzrostl vnímaný stres.
Úzkost ze smrti a možnosti virtuální reality
Psychologie popisuje úzkost ze smrti jako emoční reakci na vědomí vlastní konečnosti. Může se projevovat napětím, vyhýbáním se tématu smrti nebo zvýšenou citlivostí na situace spojené se ztrátou a ohrožením. Dlouhodobý stres a úzkost ze smrti se přitom mohou vzájemně posilovat.
Samotné racionální konstatování, že smrt patří k životu, proto nemusí přinést úlevu. Virtuální realita umožňuje vytvořit řízený, intenzivní prožitek bez skutečného ohrožení života. To z ní dělá zajímavý výzkumný nástroj, nikoli automaticky ověřenou terapii.
Co přesně studie zkoumala
Výzkumníci použili jedenáctiminutové, neinteraktivní 360° video sledované pomocí VR brýlí. Účastník příběh pozoroval z pohledu první osoby: automobilovou nehodu, převoz do nemocnice a obrazy spojované s popisy zážitků blízké smrti, například vnímání vlastního těla zvenčí, tunel se světlem, klidnou krajinu a setkání s blízkými.
Účastníci byli rozděleni na verzi s mluveným doprovodem a verzi bez něj. Předintervenční dotazník vyplnili nejméně jeden den před sezením a druhý bezprostředně po něm. Oba byly zaměřené na úzkost ze smrti a vnímaný stres. Ve výzkumné místnosti byl přítomen člen týmu, který pomáhal s technikou a dohlížel na průběh.
Co studie skutečně zjistila
- Průměrné skóre úzkosti ze smrti kleslo z 8,57 na 7,00 bodu.
- Průměrná hodnota vnímaného stresu klesla z 0,469 na 0,396.
- Oba rozdíly byly statisticky významné, jejich velikost však byla pouze malá až střední.
- Mezi verzí s vyprávěním a bez vyprávění nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl.
- Část účastníků popisovala uvolnění, odstup od každodenních starostí a zamyšlení nad vlastním životem.
Nezjištěný rozdíl mezi oběma verzemi neznamená, že mluvený doprovod nemůže mít žádný vliv. Skupiny byly malé a početně nevyvážené, takže studie nemusela jemnější rozdíl zachytit.
Co výsledky neprokazují
Výzkum neověřoval, zda změna přetrvala několik dní, týdnů nebo měsíců. Nepracoval s lidmi v paliativní péči ani s pacienty, kteří se léčí s úzkostnou poruchou. Bez kontrolní skupiny také nelze bezpečně oddělit účinek samotné simulace od očekávání účastníků, krátkého vytržení z běžného prostředí nebo jiných vlivů.
Studie proto neprokazuje, že VR simulace NDE léčí úzkost ze smrti, mění dlouhodobé chování nebo nahrazuje psychoterapii. Ukazuje pouze krátkodobou průměrnou změnu po jednom konkrétním zážitku u malé a specifické skupiny lidí.
Reakce nebyly u všech příznivé
Průměrný pokles může zakrýt výrazné individuální rozdíly. Po simulaci mělo 16 účastníků, tedy 26,7 %, vyšší úzkost ze smrti než před ní. U 21 lidí, tedy 35 %, se zvýšil vnímaný stres. Mezi častěji hlášené potíže patřilo ztížené soustředění, namáhání očí a únava.
Autoři proto upozorňují na potřebu opatrnosti a dalšího výzkumu. Zvláštní význam má dobrovolnost, možnost zážitek přerušit a přiměřená podpora. Výsledky nelze používat jako návod k samostatné léčbě úzkosti nebo jiných psychických obtíží.
Zážitky blízké smrti a význam naslouchání
Skutečný zážitek blízké smrti a jeho virtuální simulace nejsou totéž. Lidé po skutečném ohrožení života někdy popisují změnu priorit, menší strach ze smrti nebo větší důraz na vztahy. U jiných však může následovat zmatek, osamělost či obtížné začleňování zkušenosti do běžného života.
Psycholog Alexander Batthyány v textu o zkušenostech na konci života připomíná příběh skladatele Sergeje Rachmaninova, který krátce před smrtí mluvil o hudbě, již okolí neslyšelo. Smyslem příběhu není potvrdit původ takového prožitku, ale ukázat hodnotu otevřeného naslouchání bez okamžitého zpochybnění nebo vnucování jednoho výkladu.
Etika a respekt k hranicím
Téma smrti může být pro někoho podnětné, pro jiného zatěžující. Výzkumné nebo případné budoucí terapeutické využití podobných simulací proto vyžaduje pečlivý výběr účastníků, srozumitelný informovaný souhlas, možnost okamžitě skončit a následný prostor pro zpracování zážitku.
Virtuální realita může pomoci zkoumat, jak lidé reagují na symbolické setkání s konečností. Současné poznatky jsou ale předběžné. K posouzení skutečného přínosu budou potřeba větší kontrolované studie, dlouhodobé sledování a výzkum u různých skupin lidí.
Nejčastější otázky
Co je VR simulace zážitku blízkého smrti?
Jde o virtuální scénář využívající motivy často spojované se zážitky blízké smrti. Ve zkoumané simulaci účastník sledoval nehodu, nemocniční péči, vnímání těla zvenčí, tunel se světlem a návrat k životu. Nešlo o skutečné ohrožení života ani o skutečný NDE.
Může VR simulace snížit strach ze smrti?
V jedné malé studii průměrná úzkost ze smrti bezprostředně po simulaci klesla. U více než čtvrtiny účastníků se však naopak zvýšila. Z výsledků proto nelze slíbit stejný účinek konkrétnímu člověku.
Je simulace NDE ověřenou léčbou?
Ne. Studie neměla kontrolní skupinu, dlouhodobé sledování ani klinický vzorek. VR simulaci NDE zatím nelze považovat za náhradu psychoterapie nebo jiné odborné péče.
Jak dlouho simulace ve studii trvala?
Použitá neinteraktivní 360° simulace trvala přibližně jedenáct minut. Předintervenční dotazník účastníci vyplnili nejméně jeden den před sezením a druhý bezprostředně po něm.
Je virtuální simulace stejná jako skutečný NDE?
Ne. Virtuální realita pouze zprostředkovává připravené obrazy a zvuky. Skutečné zážitky blízké smrti vznikají v odlišných situacích a jejich průběh i následný význam jsou velmi individuální.
Pro koho může být podobný zážitek nevhodný?
Studie zkoumala dospělé bez hlášených psychických obtíží, takže neposkytuje odpověď pro lidi s úzkostnou poruchou, traumatem nebo jinými psychickými potížemi. Právě u citlivých skupin je nutná zvláštní opatrnost a odborné posouzení.
Zdroje: psychologytoday.com, frontiersin.org, sancedetem.cz
Foto: Shutterstock
Martina Malá
Autor článku
Odchod blízkých je zkušenost, která mění perspektivu. Je to moment, který boří hranice a kdy si uvědomíme, co je opravdu důležité. Snažím se přirozeně spojovat lásku ke slovu s respektem k lidským příběhům a své příspěvky psát jednoduše, prakticky a srozumitelně.
