Knihy už jsou v krabicích a v pátek máte vrátit klíče. Na kuchyňském stole ještě leží tátovy hodinky. Kůže na řemínku je u jedné dírky tmavší než jinde. Tam si je zapínal.
Do pátku se stačí domluvit, u koho hodinky zatím budou. O tom, kdo si je nechá, můžete mluvit, až bude byt předaný. Na čas tak můžete uložit i alba, dopisy nebo věci ze zásuvky, na jejíž třídění dnes nemáte sílu.
Jestli s vyklízením bytu po zemřelém teprve začínáte, vyberte si na první návštěvu jediný úkol. Třeba najít nájemní smlouvu. K osobním věcem se můžete vrátit příště a vzít s sebou někoho z rodiny, s kým si o nich budete chtít povídat.
Proč je někdy těžké rozhodnout i o maličkosti
Na chodbě stojí krabice s nádobím a čeká tam člověk, který je má odvézt. Vy se mezitím vracíte k lístku, který jste našli mezi účtenkami. Je na něm seznam na nákup a dvě slova, která po tátovi nepřečtete. Napadne vás, že by ta dvě slova možná rozluštila sestra. Teprve pak si všimnete, že na vás na chodbě pořád někdo čeká. Požádejte ho, ať odveze hotové krabice, a lístek si schovejte.
Jednu věc si možná budete chtít vzít domů hned, jinou radši zabalíte a týdny ji nevytáhnete. Portál Umírání.cz popisuje, jak různě lidé prožívají ztrátu a jak se to v čase může měnit. Jestli vás něco při třídění zaskočí, odložte to a rozhodněte se, zda chcete ještě chvíli pokračovat, nebo pro dnešek zamknete.
Jak začít při první návštěvě
Pokud se vám při představě první návštěvy svírá žaludek, můžete požádat někoho, aby šel s vámi. Řekněte mu předem, co by vám pomohlo. Třeba aby na vás počkal v kuchyni, než si v klidu projdete zbytek bytu. Pokud chcete přijít sami, můžete se s někým domluvit, že mu zavoláte, až budete venku.
Jestli potřebujete při první návštěvě něco zařídit, vyberte si konkrétní úkol. Najděte nájemní smlouvu, vyfoťte údaje na měřidlech nebo vyndejte z lednice jídlo, které by se do příště zkazilo. Britská organizace Cruse Bereavement Support doporučuje začínat u věcí, k nimž máte slabší citovou vazbu, a postupovat po částech. Můžete třeba začít v komoře a do ložnice jít až při jiné návštěvě.
Jestli v bytě dál bydlíte, možná chcete uvolnit místo v koupelně a zároveň nechat jeho deku na gauči. Když se někdo nabídne, že vám pomůže s úklidem, ukažte mu, které věci dnes může přesunout. Můžete ho také požádat, aby vám cestou nakoupil, a koupelnu si projít sami, až na to budete mít klid.
Ještě před cestou se můžete domluvit, jestli chcete přijít společně. Třeba se sestrou přijdete každý na hodinu v jinou dobu a v bytě se pak potkáte jen kvůli tomu, co je potřeba probrat společně. Pokud naopak chcete někoho vedle sebe, domluvte si, že vám pomůže zabalit věci, až si sami vyberete které. I takhle konkrétní prosba druhému ušetří hádání, kdy má pomoct a kdy vám má dát prostor.
Co si nechat, když je vám líto skoro všeho
Zkuste si představit, které věci budete chtít mít doma na očích nebo je dál používat. Po babičce si někdo vezme vařečku a někdo list s receptem, na který babička dopsala, že do těsta dává o vejce víc. Pokud vám příbuzní nabízejí kus nábytku a vy váháte, dejte si pár dní. Třeba zjistíte, že doma radši uděláte místo něčemu menšímu, co vám ji připomíná častěji.
Věci, u kterých váháte, dejte po domluvě do označené krabice. Na víko můžete napsat „alba, dopisy, hodinky“. Dohodněte se, u koho bude a kdy se na její obsah znovu podíváte. U větších věcí si předem ujasněte, zda se vejdou k někomu z rodiny a na jak dlouho. Pokud tátovo křeslo nikdo nemá kam dát, můžete si ho vyfotit ještě na místě, kde v něm večer četl.
U starých fotek se vyplatí zeptat se na jména, dokud si je má kdo vybavit. Třeba kdo stojí za mámou nebo u čí chaty se fotilo. Jména a místo připište na obálku nebo k digitální kopii, aby si je mohli přečíst i ostatní. Fotku a krátkou vzpomínku můžete uložit také do rodinného memoáru.
Když se v rodině neshodnete
Jeden ze sourozenců už domlouvá odvoz, druhý do bytu ještě ani nevkročil. Kdo se dlouho staral o tátu a chodil tam každý den, možná uvítá, že někdo rychle zařídí odvoz velkých věcí. Sourozenec, který bydlel daleko, si třeba chce byt nejdřív v klidu projít. Zkuste si předem říct, co kdo potřebuje stihnout a které věci zatím chcete odložit stranou.
Pokud si hodinky chcete nechat oba, zkuste si nejdřív říct, co vám připomínají. Možná si vybavíte, jak si je táta zapínal, než ráno odešel do práce. Sestra si je může spojovat s úplně jinou vzpomínkou. I po rozhovoru o ně můžete stát oba. Prozatím se domluvte, kdo je uloží a kdy se k tomu vrátíte.
Když vám někdo pomáhá, řekněte mu konkrétně, které věci má balit. „Komoru můžeš vzít celou. Horní zásuvku v kuchyni mi prosím nech, tu chci projít sama.“ Pokud se někdo z rodiny do bytu nedostane, pošlete mu fotky věcí před odvozem a domluvte se, do kdy se může ozvat. S notářem si předem ujasněte, kdo může věci z pozůstalosti předat natrvalo.
Když se vám uleví nebo vás něco mrzí
Jestli jste o někoho dlouho pečovali, možná se vám po odvozu vypůjčené postele uleví. Konečně mohou v pokoji zase přespat vnoučata. Ještě týž večer vám může být těžko, když jdete kolem prázdného pokoje. Pokud jste spolu měli složitý vztah, některé věci vám připomenou hezké chvíle, jiné rozhovor, na který byste raději zapomněli. Třídění si v takový den klidně rozdělte do dvou kratších návštěv.
Jindy přijde lítost až doma. Na fotce z dovolené poznáte šálu, kterou jste před pár dny dali mezi věci pro charitu. Pokud se ještě dá dohledat, zkuste se zeptat, jestli je pořád k dispozici. Když už ji někdo má, můžete si k fotce připsat, kdy ji máma nosila, nebo ji poslat někomu, kdo ji v té šále také pamatuje. Při příštím třídění vám podobný věc můžete odložit do krabice a rozhodnout se jindy.
Co zařídit, když se byt musí brzy předat
Ověřte si, kdo může jednat a kdy se byt předává. Po smrti nájemce může nájem za určitých podmínek přejít na člena domácnosti. Podmínky shrnuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Jestli byt nebo vybavení patří do pozůstalosti, ověřte si s notářem, kdo ji spravuje. Ještě před skončením řízení s ním proberte, které věci je možné přemístit do úschovy a kdo může rozhodnout o darování, prodeji nebo likvidaci.
Máte-li na vyklizení jen víkend, ujasněte si, co má být do neděle hotové. V sobotu můžete projít doklady a osobní věci, v neděli si nechat čas na odvoz. Možná už v pátek zjistíte, že některou skříň nestihnete projít společně. Domluvte se předem, kdo může bezpečně převzít její obsah. Tím získáte čas na rozhodování i po předání bytu.
Před odvozem dejte stranou doklady a věci do úschovy. Vyhraďte místo na smlouvy, cennosti, klíče, alba a dopisy. Přidejte telefon, počítač nebo disk, pokud na nich mohou být rodinné fotky. K zařízení přibalte nabíječku. Jestli najdete závěť, ozvěte se notáři. Přístupu k účtům, souborům a fotkám se věnujeme v průvodci digitálním dědictvím.
Rozdělte si práci ještě před odvozem. Jeden z vás může domluvit odvoz a zjistit, kde se dá zaparkovat. Druhý může zatím s rodinou projít osobní věci. Pokud si objednáváte firmu, napište, ve kterém patře byt je, zda má dům výtah a které kusy bude potřeba před vynesením rozebrat. Krabice, které si chcete nechat, přesuňte předem mimo trasu odvozu.
Před darováním se domluvte s příjemcem. Oblečení můžete nabídnout charitnímu šatníku a zachovalý nábytek místní nábytkové bance nebo reuse centru. Zeptejte se, co právě přijímají a kdo zajistí dopravu. Například dobročinné obchody Cesta domů u většího množství věcí prosí o domluvu předem.
Při vrácení nájemního bytu sepište předávací protokol. S pronajímatelem si písemně potvrďte, co v bytě zůstává, v jakém stavu je byt, kolik klíčů vracíte a jaké jsou stavy měřidel. Podrobnosti k předání uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj.
Než odevzdáte klíče
Než přijde čas vrátit klíče, můžete si v bytě nechat pár minut pro sebe. Třeba si vyfotíte výhled z kuchyně nebo se sourozencem zajdete ještě jednou do pokoje, kde jste jako děti spávali. Jestli už chcete jen zamknout, můžete si na vzpomínání udělat čas jindy, až skončí telefony, odvoz a předávání.
Po předání bytu se někdy změní i to, kde se rodina schází. Jestli jste každou neděli chodili k babičce na oběd, může vás zaskočit až ta první volná neděle. Můžete zavolat někomu, kdo k ní chodíval taky. Třeba se domluvíte, že příští týden uvaříte u sebe to, co dělávala ona.
Až se s rodinou po vyklízení znovu sejdete, můžete se vrátit i k hodinkám. Třeba vám sestra mezitím řekne něco o tátovi, co jste nevěděli. Na otázku, kdo si je nechá, pořád můžete mít každý jinou odpověď. Můžete si ji říct v klidu u stolu, až nikdo nebude stát na chodbě a čekat na další krabici.
Pokud se vám do bytu dlouho nedaří vrátit, ačkoli byste chtěli, nebo vás třídění vyčerpává ještě dlouho po návratu domů, můžete si o tom s někým promluvit. Poradna Cesty domů provází pozůstalé osobně, po telefonu i online. Rozhovor můžete začít tím, co vás zrovna čeká. Třeba že v pátek máte vrátit klíče a doma už stojí krabice, kterou zatím nechcete otevřít.
Foto: Pixabay, congerdesign

Nikola Ondrejová
Partnerka Memoárů
Vzpomínky mají jednu zvláštní vlastnost. Časem blednou, stejně jako barvy na starých snímcích. Ale i v té nejzašlejší fotografii z babiččiny půdy stále tluče srdce okamžiku, který byl kdysi vším. Jmenuji se Nikola a mým úkolem je tyto okamžiky opatrovat. Svou prací vracím obrazům jejich jas, aby emoce, které v nich zůstaly schované, mohly znovu promluvit.







