Když odejde někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. Bolest, smutek a prázdnota přehluší všechno ostatní. Ačkoli je to velmi bolestivý a náročný moment, je nutné vyřídit hned několik důležitých záležitostí.

Abychom vám toto nelehké období alespoň trochu usnadnili, připravili jsme pro vás průvodce, ve kterém se dozvíte, co vše je potřeba zařídit v případě, že zemře někdo blízký.

První krok po úmrtí

Pokud někdo zemře v nemocnici nebo v sociálním zařízení, lékařská zpráva o úmrtí se předává automaticky. Pokud však k úmrtí dojde mimo zdravotnické zařízení (například doma), je třeba zavolat lékaře (obvykle záchrannou službu, linka 155), který vystaví tzv. List o prohlídce zemřelého. Tento dokument je nezbytný pro matriku. Bez něj nelze tělo převézt ani pohřební službou (lékař list vystaví buď na místě, nebo v nemocnici).

V některých krajích u nás k úmrtí vyjíždí koroner. Jedná se o lékaře, jehož úkolem je posoudit úmrtí mimo zdravotnické zařízení, předběžně určit jeho příčinu a vyplnit zákonnou dokumentaci. Zajišťuje ohledání těl osob, které zemřely doma, na veřejnosti nebo v jiném prostředí mimo nemocnici. Vyplňuje dokumenty o úmrtí, informuje pozůstalé o dalším postupu a spolupracuje s Policií ČR či složkami Integrovaného záchranného systému při nálezu těla.

Zemře-li český občan v zahraničí, je nutné co nejdříve kontaktovat český zastupitelský úřad. Dále je vhodné obrátit se také na pojišťovnu nebo cestovní kancelář, pokud cestu zajišťovala, a to kvůli repatriaci těla nebo zpopelnění a převozu ostatků. Úřady pomohou s vyřízením formalit i s organizací převozu do vlasti.

V případě úmrtí cizince na území Česka je nutné kontaktovat ambasádu nebo konzulát jeho země, které zajistí další postup. Také cizinci trvale žijící v Česku mívají sjednané pojištění pro případ úmrtí, které může usnadnit převoz ostatků do rodné země.

Je také důležité co nejdříve informovat nejbližší příbuzné o tom, co se stalo.

Je dobré vědět, že v případě úmrtí budete potřebovat kontakt na pohřební službu. Většina lidí jej v mobilu běžně uložený nemá a hledání obvykle přichází až po smrti blízkého, podle recenzí, doporučení nebo dostupnosti v dané lokalitě. U očekávaného úmrtí lze situaci řešit s předstihem, v akutních případech je potřeba rozhodovat se rychle.

Pohřební služba zajistí převoz těla a často poradí i s praktickými kroky, které je třeba řešit. Pokud k úmrtí dojde doma, je nejprve nutné přivolat lékaře kvůli ohledání těla. Převoz pak může proběhnout až ve chvíli, kdy se pro něj rozhodne rodina, tělo zemřelého totiž nemusí být odvezeno okamžitě.

Zároveň je vhodné připravit všechny potřebné doklady, jako občanský průkaz zemřelého, kartičku zdravotní pojišťovny a další dokumenty, které budou důležité pro další kroky spojené s vyřízením pohřbu.

Lze například využít seznam pohřebních služeb a krematorií na Firmy.cz, kde můžete vyhledat služby podle vaší polohy. 

Jaké náležitosti je třeba zajistit?

List o prohlídce zemřelého

Co je list o prohlídce zemřelého?

List o prohlídce zemřelého je oficiální dokument potvrzující lékařskou prohlídku těla zesnulého. Tento papír je důležitý k potvrzení, že smrt byla řádně zjištěna, a pomáhá určit, zda je nutné hlásit úmrtí policii.

Kdo ho vystavuje?

List vystavuje obvykle praktický lékař, který zesnulého znal. Může to být ale také koroner, lékař pohotovostní služby nebo z nemocnice, kde k úmrtí došlo. V některých případech musí prohlídku provést i soudní lékař.

Co obsahuje list o prohlídce zemřelého?

• Identifikaci zemřelého (jméno, datum narození a další údaje)
• Čas a místo úmrtí
• Zjištění o příčině smrti (pokud je známá), nebo informaci, že příčina není zřejmá a je třeba další vyšetření
• Potvrzení o provedené prohlídce a že není podezření na násilnou či jinou neobvyklou smrt

Kdy je nutné přivolat policii?

Policie (linka 158) zasahuje tehdy, když lékař nemůže určit příčinu smrti, nebo existuje podezření na násilné úmrtí, nehodu, sebevraždu, nebo je nutné provést soudní pitvu. V těchto případech lékař nevyplní pouze list o prohlídce, ale hlásí úmrtí policii, která zahájí vyšetřování.

Úmrtní list

Úmrtní list je hlavním dokladem, který budete potřebovat při vyřizování řady záležitostí. Některé úřady vyžadují originál, jiným postačí kopie, proto je dobré mít jich hned více. Doporučuje se, aby pozůstalí nosili u sebe několik kopií úmrtního listu, například pro banku, pojišťovny nebo různé úřady. V některých případech je také možné podat žádost o úmrtní list elektronicky přímo u matriky, což může celý proces usnadnit.

Seznam matričních úřadů najdete zde.

Údaje uvedené v úmrtním listu

• Jméno a příjmení
• Datum narození
• Místo a datum úmrtí
• Místo trvalého pobytu v době smrti
• Informace o manželovi či manželce

Kdo a kdy vydává úmrtní list?

Úmrtní list vydává příslušný matriční úřad podle místa úmrtí nebo nálezu těla (či vyložení z dopravního prostředku, např. při nehodě). Před vydáním musí matrika obdržet od lékaře List o prohlídce zemřelého. V případech podezřelých úmrtí nebo při soudním vyšetřování vystavuje tento list soud nebo policie. Matrika pak provede zápis do knihy úmrtí, což je podmínka pro vydání úmrtního listu.

Pokud někdo zemřel v zahraničí, je možné požádat o zápis do české matriky na kterékoliv matrice v ČR nebo na českém zastupitelském úřadě v zahraničí. Tento zápis provádí speciální matrika v Brně.

Jak a komu se vydává úmrtní list?

Úmrtní list obvykle zajišťuje pohřební služba, která vyřizuje všechny formality a předává potřebné doklady matrice.

Kdo si může vyzvednout úmrtní list?

• Manžel, nebo manželka zesnulého
• Rodiče, prarodiče, vnuci, pravnuci
• Sourozenci
• Zplnomocněné osoby
• Osoby s právním zájmem (např. spolubydlící)
• Vypravitelé pohřbu

Matriční úřad vydává úmrtní list buď poštou (doručenka do vlastních rukou), nebo osobním odběrem. Při odběru je třeba prokázat totožnost a oprávnění.

Co je potřeba k vydání úmrtního listu?

• Doklad totožnosti žadatele
• Veřejná listina potvrzující vztah k zemřelému (např. rodný nebo oddací list)
• V případě zplnomocnění: ověřená plná moc

Jak dlouho trvá vydání úmrtního listu a kolik stojí?

Úmrtní list je zpravidla vydán do 30 dnů od doručení Listu o prohlídce zemřelého matrice. V komplikovaných případech může trvat i 60 dnů. Vydání prvopisu úmrtního listu je zdarma.

Druhopis úmrtního listu (duplikát)

Pokud originál úmrtního listu někdo ztratí, může na matrice požádat o duplikát. Ten je zpoplatněn správním poplatkem, většinou kolem 100 Kč, ale může se mírně lišit podle konkrétní matriky. Oficiální podmínky najdete například na webu Ministerstva vnitra ČR, kde je vše detailně popsáno.

Zajištění pohřbu

Zajištění pohřbu většinou přebírá pohřební služba. Ta se postará o převoz zemřelého, domluví obřad a vyřídí potřebná povolení. Můžete zvolit pohřeb s obřadem nebo bez něj, kremaci nebo uložení do hrobu.

Pokud máte nárok na pohřebné (5 000 Kč), obraťte se na Úřad práce. Nárok má ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči takového dítěte.

Oznámení o úmrtí můžete zveřejnit klasickým parte, online parte nebo na smutečním webu (o smutečním oznámení se více dozvíte v sekci „Smuteční oznámení“.  Více o pohřbech najdete v sekci „Průběh pohřbu krok za krokem.“

Zaměstnání, důchody a sociální dávky

Úmrtím také končí pracovní poměr a je nutné co nejdříve informovat zaměstnavatele, který odhlásí zesnulého z pojištění a vystaví potřebné dokumenty, jako potvrzení o příjmech nebo evidenční list důchodového pojištění.

Nevyplacené mzdy a náhrady (např. za nevyčerpanou dovolenou) mohou přejít na pozůstalé, pokud společně žili. Jinak jde do dědického řízení.

O vdovský, vdovecký a sirotčí důchod žádáte na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Nárok vzniká, pokud zesnulý měl starobní nebo invalidní důchod.

Úmrtí hlásí matrika ČSSZ do 14 dnů, důchod se vyplácí jen za měsíc, ve kterém zemřel. Peníze zaslané neoprávněně je nutné vrátit. Nezapomeňte nahlásit ukončení příspěvku na péči nebo dlouhodobého ošetřovného.

Majetek, finance, dluhy

Účty a smlouvy zesnulého

• Bankovní účty se po úmrtí zpravidla* zablokují, peníze jsou součástí dědictví veřejná listina potvrzující vztah k zemřelému (např. rodný nebo oddací list)
• Kontaktujte pojišťovny kvůli životnímu a úrazovému pojištění
• Nemocnice vydá cennosti po předložení notářského pověření
• Zjistěte, kde měl zesnulý půjčky, kreditky, leasingy. Pokud máte pochybnosti o majetku, u notáře lze požádat o výhradu soupisu majetku, která chrání před předluženým dědictvím
• Pozůstalí mají právo na kopie zdravotnické dokumentace
• Nezapomeňte zkontrolovat i nevyčerpané dávky, odškodnění z povinného ručení, příspěvky z komerčních pojistek a spoluvlastnictví na stavebním spoření či penzijním připojištění

Trvalé příkazy a dispoziční oprávnění se upravují podle toho, jaké preference si majitel účtu sám nastaví. Lze zvolit variantu, kdy trvalé příkazy z účtu banka provádí dál i po smrti jeho majitele. Zachována mohou zůstat také disponentská práva k účtu.

Bydlení a domácnost

Pokud jste měli se zesnulým společný nájem, stáváte se automaticky nájemcem vy. Pokud byl nájemce pouze zesnulý, nájem může přejít na blízkou osobu, která s ním žila a nemá jiné bydlení, maximálně na 2 roky.

• Nemovitosti se přepisují až po nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví
• U vozidel je třeba zařídit změnu vlastníka v registru (na základě výsledku dědického řízení)
• Smlouvy na energie, telefon, internet či předplatné buď převeďte, nebo vypovězte
• Domácím zvířatům zajistěte péči a u plemenných zvířat proveďte přepis v příslušném registru

Další úřady a instituce

• Zdravotní pojišťovna
• Finanční úřad (zejména u podnikatelů)
• Správce SVJ nebo bytového družstva (pokud jde o byt)
• Pojišťovny s majetkovými pojistkami
• Notář (závěť, dědické řízení)

Dědické řízení u notáře

Dědické řízení zahajuje notář, kterého automaticky určí soud podle místa trvalého pobytu zemřelého. Není třeba podávat žádný návrh – řízení začne samo, jakmile soud obdrží úmrtní list. Notář následně vyzve dědice k podání seznamu majetku, dluhů, závěti a dalších důležitých dokumentů.

Notář zde vystupuje jako soudní komisař a zajišťuje všechny právní kroky během řízení.

Typy řízení

• Dědické řízení může být zjednodušené (např. při majetku malého rozsahu) nebo standardní
• V případě podezření na předlužené dědictví lze požádat o výhradu soupisu majetku, která chrání dědice tím, že za dluhy odpovídají pouze do výše zděděného majetku

Co dělat během řízení?

• Každý dědic má právo dědictví odmítnout. Musí tak učinit do jednoho měsíce od poučení notářem (v zahraničí do tří měsíců). Tato lhůta je zásadní, zejména pokud by přijetí dědictví znamenalo převzetí dluhů
• Jakmile rozhodnutí o dědictví nabyde právní moci, lze přepsat nemovitosti, bankovní účty, zmiňovaná vozidla nebo jiné položky majetku

Praktické rady

• Poradit se s notářem nebo advokátem se vždy vyplatí, předejdete tím zbytečným průtahům a chybám

Doklady potřebné k řízení

• Úmrtní list
• Rodné listy dědiců
• Závěť (pokud existuje)

• Doklady o majetku (katastr, účty, smlouvy)

Zanechal-li zemřelý jen bezvýznamný nebo žádný majetek, může soud řízení zcela zastavit.

Odměna notáře se řídí notářským tarifem a hradí se z dědictví. Její výše závisí na hodnotě pozůstalosti. Více informací najdete na stránkách veřejné správy.

Jak funguje dědické právo v ČR?

Dědické právo je od roku 2014 upraveno novým občanským zákoníkem (NOZ, zákon č. 89/2012 Sb.). Tento zákon nahradil původní úpravu z roku 1964 a navrátil české dědické právo do tradičnější podoby.

Dědické třídy podle zákona

Zákon rozlišuje šest dědických tříd:

• Děti a manžel dědí rovným dílem
• Rodiče zemřelého, spolu s jeho manželem
• Sourozenci, synovci a neteře
• Prarodiče zesnulého dědí rovným dílem
  
• Prarodiče rodičů zůstavitele (tj. praprarodiče)
• Děti dětí sourozenců (tj. praneteře, prasynovci) a děti prarodičů (tj. tety, strýcové), pokud tety a strýcové nedědí, dědí jejich děti (bratranci, sestřenice)

Manžel bývá v některých případech zvýhodněn podílem, například pokud existuje společné jmění manželů.

Pokud žádný z výše uvedených dědiců neexistuje a v závěti není výslovně určeno jinak, dědictví přechází na stát.

Povinný díl pro děti

Děti mají nárok na povinný díl, i když byly ze závěti vynechány.

• Nezletilé děti: ¾ zákonného podílu
• Zletilé děti: ¼ zákonného podílu

Mezinárodní dědění

Od roku 2015 platí v EU nařízení, které sjednocuje dědická řízení v rámci členských států.

• Řízení probíhá v zemi posledního obvyklého pobytu zemřelého
• Díky tzv. evropskému dědickému osvědčení lze snadno převádět majetek v celé EU

U majetku mimo EU může být nutné zvláštní dědické řízení v dané zemi. Rozhodující není státní občanství, ale místo, kde měl zemřelý obvyklý pobyt.

Daně a podnikání

U podnikatelů je dědické řízení taky impulzem k administrativnímu úklidu. Do 30 dnů po skončení řízení je potřeba podat poslední daňové přiznání za zesnulého, aby se vše správně uzavřelo. Je třeba rozhodnout, zda živnostenské oprávnění ukončit, nebo jestli dědicové chtějí podnikání převzít a pokračovat dál. Nezapomeňte uhradit všechny případné daňové nedoplatky či sociální a zdravotní odvody, aby nepřišla nepříjemná sankce.

Je důležité co nejdříve kontaktovat finanční úřad, aby se předešlo zbytečným pokutám a komplikacím. Pokud podnikání nepokračuje, nezapomeňte vyřídit ukončení živnostenského oprávnění, protože jinak vám může hrozit sankce.

Dědicové mají možnost v podnikání pokračovat, ale je nutné správně převést veškeré živnostenské a daňové záležitosti, registrovat změny a dodržet všechny formální náležitosti, aby vše bylo legální a v pořádku.

Čas na rozloučení podle zákona

• Při úmrtí manžela, druha nebo dítěte máte nárok na 2 placené dny plus 1 den na pohřeb. Můžete mít až 5 neplacených dní navíc
• U dalších blízkých příbuzných jde o 1 placený den (a druhý den pro vypravitele pohřbu). Potvrzení vám vystaví pohřební služba

Digitální dědictví

Dnešní svět už není jen o papírech a fyzických věcech, ale i o digitálním dědictví, které zanechává každý z nás na internetu a v online službách. Účty na sociálních sítích jako Facebook nebo Instagram lze převést do památkového režimu, kde zůstávají jako vzpomínka, nebo je lze zrušit.

Po úmrtí blízkého je proto potřeba vyřešit i jeho elektronickou pozůstalost a s ní související digitální účty a služby.

Elektronická identita a datová schránka

Elektronická identita (například bankovní) se po úmrtí automaticky zneplatní. Datová schránka se deaktivuje, nově do ní nikdo nemůže posílat zprávy, ale pozůstalí s přístupem se do ní ještě mohou dostat, dokud není vymazána (zprávy se mažou po 90 dnech).

E-mailové účty a sociální sítě

Google, Apple, Seznam i sociální sítě umožňují nastavit kontaktní osobu pro přístup po smrti uživatele. Pokud toto zemřelý nenastavil, musí pozůstalí obvykle doložit úmrtní list a další dokumenty. Účty lze zpravidla buď smazat, nebo „zvěčnit“, tedy ponechat jako vzpomínku.

Další online služby

Účty k dalším službám (streamování, e-peněženky apod.) mají vlastní pravidla. Pozůstalí by měli kontaktovat poskytovatele s úmrtním listem a případně doklady, že mají právo jednat za zesnulého.

Doporučení při správě digitální pozůstalosti

• Pokud máte přístupové údaje, stáhněte si data co nejdříve, než je účet smazán
• Zkontrolujte, zda zemřelý někde nenastavil kontaktní osobu pro případ úmrtí
• V případě nejasností nebo nedostupnosti účtů pomůže oficiální žádost s úmrtním listem

Digitální dědictví není jen technická záležitost, ale také otázka úcty k památce blízkého. A tak jako za života pečujeme o své věci, mějme na paměti i to, co zanecháváme v digitálním světě.

Nezletilé děti a opatrovnictví

Pokud po zemřelém zůstanou nezletilé děti a druhý rodič není schopen se o ně postarat, zákon počítá s ochranou těch nejzranitelnějších. Soud jmenuje dočasného opatrovníka, často někoho z rodiny, který se postará o základní potřeby dětí. Později soud určí poručníka, který má dlouhodobější odpovědnost. Sociální pracovnice může situaci ověřit i návštěvou v domácnosti, aby bylo jasné, co děti opravdu potřebují.

Podpora a pomoc pro pozůstalé

Možnosti podpory pro pozůstalé

Truchlení je individuální, ale když je toho moc, je v pořádku požádat o pomoc. Možností podpory je víc a jsou dostupné pro každého.

• Krizoví interventi, psychologové a psychoterapeuti, poradci pro pozůstalé, duchovní, kteří se zaměřují na práci s truchlícími
• Neziskové organizace (např. Asociace poradců pro pozůstalé, Cesta domů, Poradna Vigvam, Klára pomáhá)
• Skupiny pro pozůstalé, kde je možné sdílet zkušenosti s lidmi v podobné situaci

Obrátit se můžete například na poradkyni pro pozůstalé Lenku Pelechovou, která se dlouhodobě věnuje práci s pozůstalými, zejména dětmi a rodinami po úmrtí blízkého člověka, a paliativní péči. Nabízí citlivý přístup, porozumění i praktické vedení, jak projít nelehkou etapou života.

Smrt je realita za horizontem našeho života. Všichni o ní víme, všichni s ní počítáme, a přesto nás téměř pokaždé překvapí. Někdy přichází pomalu, po dlouhé nemoci, jindy náhle a bez varování. Může znamenat úlevu po bolestech, ale také zmatek, prázdno a bezmoc. A i když si člověk myslí, že je připraven, v okamžiku, kdy skutečně nastane, ho zasáhne víc, než čekal.

Pokud čtete tato slova, možná jste právě přišli o někoho blízkého. Možná stojíte na prahu ztráty, která se nezadržitelně blíží. Ať je vaše situace jakákoli, chci vám říct jedno: Je mi to hluboce líto. Vím, že žádná slova tu bolest nezmírní. Ale věřím, že ji nemusíte nést sami.

Ve chvílích po úmrtí se v těle i mysli může odehrávat chaos. Hlava nefunguje jako obvykle. Dny plynou zvláštně pomalu, nebo naopak příliš rychle. V jednu chvíli jednáte „prakticky“, v další se sesypete kvůli drobnosti. A právě tehdy je nutné začít řešit konkrétní věci: volat lékaře, oznámit úmrtí, kontaktovat pohřební službu, vyřídit dokumenty. Najednou vstupujete do systému, o kterém jste možná dosud nic netušili a musíte v něm obstát.

Je v pořádku, pokud nevíte, co dělat dřív. Pokud zapomenete, co vám, kdo řekl. Pokud se nedokážete rozhodnout. V takové chvíli pomáhá, když si vyberete někoho, komu důvěřujete, člověka, který vám pomůže udělat další krok. Nemusíte zvládnout všechno sami. Opravdu nemusíte.

Jak dny plynou, začíná se naplno ozývat smutek. Pro každého vypadá jinak. Někdo ho cítí fyzicky, jako tíhu na hrudi, jiný má pocit otupění, jako by byl ve sklepení. Někdo pláče, jiný necítí vůbec nic. Mnoho lidí mluví o tom, že se na čas stávají někým jiným, nespí, nemluví, ztrácejí chuť k jídlu, k životu, ke kontaktu. V hlavě se objevují myšlenky, které za běžných okolností nemíváme. To všechno je normální. Truchlení není chyba v systému, ale přirozená reakce na ztrátu něčeho podstatného.

Někdy se bolest ozve až ve chvíli, kdy se zdá, že se svět kolem vrátil do normálu. Možná začnete narážet na nepochopení okolí. Možná se druzí vyhýbají rozhovorům o tom, co se stalo. I to je běžné, ne každý umí být s druhým v těžkých chvílích. Ale to neznamená, že je s vámi něco špatně. Znamená to jen, že právě teď potřebujete jiný druh blízkosti.

Právě tehdy má smysl hledat místo, kde nemusíte nic vysvětlovat. Může to být poradce pro pozůstalé, duchovní nebo podpůrná osoba či skupina. Lidé, kteří nehodnotí, nesnaží se „spravit“, ale dovedou být s vámi v tom, co se děje. Kde vás nikdo nevrací zpět do „normálu“, ale pomáhá vám najít nový způsob, jak v tom všem být.

Úmrtí neznamená, že se všechno zhroutí navždy. Znamená, že něco důležitého už nebude jako dřív. Teprve časem se může objevit nový rytmus. Jiný způsob života. Vztah k tomu, kdo odešel, se nemění tím, že se o něm přestane mluvit. Může pokračovat v paměti, v rituálech a v lásce, která zústává.

Pokud právě teď nevíte, co cítíte, nebo kde začít, začněte tady. Tím, že si dovolíte být tak, jak jste. Nepotřebujete plán. Nepotřebujete výkon. Potřebujete laskavou sebepéči. A tu si zasloužíte.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

• Pokud máte pocit, že se nemůžete pohnout dál, i po měsících truchlíte stejně intenzivně jako na začátku
• Jestliže ztráta narušuje váš spánek, zdraví, práci či vztahy
• Dětské truchlení má svá specifika a v případě obtížného vyrovnávání se se ztrátou vyžaduje citlivý přístup

Vyhledat pomoc není slabost, ale projev zralosti a zodpovědnosti vůči sobě i ostatním, a proto jsou kontakty na nonstop krizové linky pomoci dostupné na stránkách Ministerstva vnitra České republiky.

Kontrola majetku, dokumentů a dalších závazků

Pečlivě přehodnoťte všechno, co bylo na jméno zesnulého, bankovní účty, katastr nemovitostí, pojistné smlouvy, případné dluhy i investice. Každý detail může mít vliv na celkovou situaci a je lepší mít vše pod kontrolou, než aby vás něco nepříjemně zaskočilo.

Úmrtní list a notářské rozhodnutí pečlivě uschovejte, ideálně v několika kopiích, včetně digitální podoby, která usnadní jakoukoliv komunikaci s úřady či institucemi. Tyto dokumenty jsou klíčem k vyřízení celé záležitosti.

A nakonec se zamyslete nad sepsáním vlastní závěti. Přináší klid vám i vašim blízkým, protože tak můžete sami rozhodnout o svém majetku a ulehčit jim těžké chvíle, které život někdy přináší.

Smuteční oznámení

Parte je tichý posel, který oznamuje odchod a zve k rozloučení. Pohřební ústavy mají připravené šablony, ale nic vám nebrání udělat si vlastní, třeba s milovanou fotkou, veršem nebo prostou větou „Děkujeme, že jste mu byli nablízku“. Online editory zdarma vám pomohou vytvořit něco osobního. Není to o pravidlech, ale o pravdě a vlídnosti.

Vzpomínkové verše na parte

Verše jsou často součástí parte, věnců nebo kondolenčních projevů. Vyjadřují bolest, úctu a lásku, někdy lépe než slova samotná. Nejkrásnější jsou vždy ty psané od srdce, ale není od věci doplnit je krátkou básní, citátem z Bible nebo jiným smutečním veršem, který vám sedí. Pro ukázky parte, oznámení i krátkých vzkazů mrkněte na stránky pohřební služby Pegas.

Výběr smutečních květin a vazeb

Pro objednání květin na pohřeb v Praze a okolí můžete využít specializované květinářství. Tyto obchody nabízejí široký sortiment smuteční floristiky, včetně kytic, věnců a aranžmá s možností doručení na obřad nebo na jinou vámi určenou adresu. 

Doporučuje se objednávat smuteční květiny s dostatečným předstihem, ideálně 48 hodin předem, zvláště pokud požadujete specifické aranžmá nebo doručení na konkrétní místo a čas. 

Jakou barvu, typ květin a vazbu použít?

Květiny by měly vyjadřovat úctu a vztah pozůstalých k zesnulému. Pokud ho znáte dobře, volte květiny, které měl rád.

• Vyhýbejte se křiklavým barvám, lepší jsou jemné, pastelové tóny
• U mladých zesnulých často bílá barva
• Oblíbené jsou barvy: čistá bílá, bílo-červená, žlutá, oranžová, oranžovo-červená
• Nejbezpečnější volba je smuteční kytice nebo věnec v bílé nebo bílo-červené kombinaci

Typy smutečních aranží a jejich použití

• Smuteční věnec (celokvětový, barevný nebo bílo-červený): volí hlavně přímá rodina, zaměstnavatelé, kolegové
• Smuteční vazba ve tvaru vějíře: často volí blízcí příbuzní, pokládá se vedle nebo před rakev
• Smuteční kytice na pohřeb: volí vzdálení příbuzní nebo přátelé, aranžuje se před obřadem
• Malá smuteční kytice: jednoduchá, třeba růže nebo lilie jako jeden stvol se zelení, pro známé a přátele na rozloučení
• Kondolenční kytice: dává se pozůstalé rodině jako výraz účasti a podpory, ideálně bílá růže nebo lilie pro tradicionalisty

Stuhy

• Ke kyticím a věncům se běžně přidává stuha
• Barvu stuhy necháte na floristovi, vzkaz by neměl být dlouhý
• Na jednu stuhu píšete vzkaz zesnulému, na druhou jméno toho, kdo květiny dává

Průběh pohřbu krok za krokem

Smrt blízkého člověka přináší nejen zármutek, ale i nutnost zařídit spoustu věcí. Pohřeb je finančně i organizačně náročná záležitost. Abyste se v tom zorientovali, přinášíme přehled jednotlivých kroků a s tím spojených nákladů.

Jak vybrat pohřební službu?

• Lokální dostupnost, například ve větších městech jako Praha, Brno, Ostrava najdete desítky firem, v menších městech a na vesnicích bývá výběr omezenější
• Kontakt na pohřební službu většina lidí začne hledat až ve chvíli, kdy k úmrtí dojde, v akutní situaci se rozhoduje podle recenzí, dostupnosti nebo vzdálenosti, zatímco u očekávaného úmrtí je možné se připravit dopředu na základě doporučení od přátel či rodiny, je však důležité vědět, že nemocnice ani lékaři nesmějí konkrétní pohřební službu doporučovat, protože je to neetické a zakázané zákonem
• Cenová transparentnost: je vhodné vyžádat si ceník služeb předem a ověřit, co je v ceně zahrnuto, protože pohřeb může být velmi jednoduchý i luxusní podle finančních možností rodiny
• Služby na míru: některé pohřební služby nabízejí také pomoc s administrativou, organizací obřadu, zajištěním květin, tiskem smutečních oznámení nebo hudebního doprovodu

Typy pohřbů podle způsobu uložení ostatků

Tradiční pohřeb

Tělo zesnulého je uloženo do země v rakvi. Tento způsob patří k finančně náročnějším, přičemž samotné práce spojené s přípravou hrobu mohou stát přibližně 12 000 Kč a celková cena se běžně pohybuje nad 50 000 Kč, byť jde o orientační odhady a skutečná cena se liší podle regionu a konkrétního pohřebního ústavu. V ceně bývá zahrnuta rakev, smuteční obřad, převoz, květiny, oblečení pro zesnulého a další služby, přičemž zhotovení náhrobního kamene se obvykle řeší samostatně.

Tělo může být uloženo do hrobu s občanským nebo církevním obřadem, případně i bez obřadu, to záleží čistě na přání rodiny.

Kremace (zpopelnění) s obřadem

Dnes jde o nejčastější formu pohřbu v Česku. Nejprve proběhne smuteční rozloučení, obvykle ve smuteční síni krematoria, případně v kostele. Po obřadu je tělo zpopelněno a urna s popelem se předává rodině. Může být uložena na hřbitově, v kolumbáriu, urnovém háji, doma, nebo může být popel rozptýlen na přání zesnulého či pozůstalých.

Kremace bez obřadu

Probíhá bez přítomnosti veřejnosti a bez smutečního aktu. V posledních letech tuto možnost volí stále více lidí. Přesto odborníci i duchovní připomínají, že rituál rozloučení má hluboký lidský a psychologický význam, pomáhá pozůstalým přijmout realitu smrti, zastavit se a symbolicky se rozloučit. Ani bez oficiálního obřadu se ale nikdo nemusí připravit o důstojné rozloučení, stačí zapálit svíčku, přečíst si dopis, zajít na místo, které měl zesnulý rád.

Formy pohřbu podle charakteru obřadu

Občanský pohřeb

Probíhá obvykle ve smuteční síni. Součástí bývá proslov civilního řečníka, hudba a květinová výzdoba. Po obřadu následuje buď uložení do hrobu, nebo zpopelnění. Rodina může zvolit i variantu bez veřejného obřadu, bez smutečních hostů a mluveného projevu.

Církevní pohřeb

Koná se v kostele, kapli nebo přímo na hřbitově. Obřad vede duchovní a drží se tradic konkrétního vyznání. Požehnání může být spojeno s uložením do hrobu nebo se zpopelněním. V mnoha farnostech je možná i mše za zesnulého bez přítomnosti těla, pokud došlo například ke zpopelnění bez obřadu.

Výběr rakve a oblečení

Rakev je součástí každého pohřbu, i při zpopelnění musí být tělo uloženo do rakve, byť může jít o jednoduchou, ekologickou variantu. Cena rakví se pohybuje od několika tisíc až po desítky tisíc korun.

Oblečení vybírá rodina, často jde o oblíbený oděv zesnulého, případně pohřební šaty. U ekologických pohřbů se doporučuje přírodní materiál bez kovových prvků, aby se tělo mohlo v zemi přirozeně rozložit.

Možnosti uchování památky

Rodina může z popela vytvořit i vzpomínkové předměty, například přívěsek, skleněný artefakt nebo prstýnek. Tyto formy uchování památky nejsou standardní službou, ale stále více firem je nabízí.

Kromě samotného pohřbu vznikají i následné náklady

• Zřízení nebo úprava pomníku, náhrobku
• Hřbitovní poplatky (za uložení ostatků, služby správce)
• Nájem hrobového místa: odvíjí se od velikosti a typu (jednohrob, dvojhrob, urnové místo, hrobka). Platí se zpravidla na několik let dopředu a částka se pohybuje v řádech stovek až tisíců korun ročně

Možnosti financování pohřbu

Pohřebné

Pohřebné je jednorázový státní příspěvek 5 000 Kč, který se vyplácí osobě, jež uhradila náklady na pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo rodiče nezaopatřeného dítěte, pokud zemřelý měl trvalý pobyt v ČR. Výši najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádost se podává na úřadu práce a k ní je třeba doložit několik dokumentů (úmrtní list, rodný list dítěte, potvrzení o nezaopatřenosti, fakturu za pohřeb, doklad o kremaci či uložení do hrobu).

Pojištění pohřbu

Předplacená služba pomáhá pozůstalým vyhnout se řešení nákladů v těžké chvíli. Pojistné plnění nevstupuje do dědického řízení a je určeno výhradně na úhradu pohřbu.

Pohřeb na splátky

Některé pohřební služby umožňují rozdělit platbu do splátek, někdy dokonce bez navýšení. Je dobré se předem informovat, kdo tuto možnost nabízí.

Možnosti pohřbu a postup vyřízení

Kremace

Dnes je nejčastější způsob, jak naložit s tělem zesnulého, zpopelnění. Popel se uloží do urny, kterou si pozůstalí mohou ponechat doma, uložit na hrobě, v kolumbáriu nebo ho nechat rozptýlit na rozptylové loučce či veřejném místě. Některé hřbitovy nabízejí i netradiční možnosti jako zasazení stromu ke kořenům popela. S majitelem pozemku je možný rozptyl i mimo hřbitov, například v přírodě či vodě. Popel lze také zakomponovat do šperků. Pokud urnu pozůstalí nevyzvednou, pohřební služba ji uchovává rok, pak se popel vsype na společné místo.

Tradiční (klasický) pohřeb

Klasický způsob, který patří k nejstarším tradicím. Tělo se ukládá do hrobu nebo hrobky, často s církevním obřadem. Místo je určeno veřejným či neveřejným hřbitovem.

Sociální pohřeb

V případě, že zemřelý nemá rodinu nebo blízké, případně pokud pozůstalí nejsou schopni hradit náklady, obec zajistí tzv. sociální pohřeb. Ten probíhá bez souhlasu rodiny, pokud obec zjistí, že nikdo jiný pohřeb nevyřídí. Náklady může obec následně vymáhat po dědicích. Ostatky se obvykle ukládají na společné místo, například na rozptylovou loučku nebo do obecního kolumbária.

Místo posledního odpočinku a praktické informace

Už máte za sebou spoustu kroků, ale návod „jak zařídit pohřeb“ ještě nekončí. Kromě smutečního obřadu je potřeba zajistit místo, kam bude zesnulý po obřadu uložen. Pokud jste zvolili kremaci, budete řešit urnový hrob, což je zpravidla jednodušší. V případě klasického pohřbu do země to může být složitější. Budete potřebovat zkušeného kameníka, který vyrobí hrob, hrobku nebo pomník. Kontakt na kamenictví vám obvykle poskytne pohřební ústav, kde vše zařizujete.

Aby bylo možné mít hrob na hřbitově, je nutné vyřídit nájem hrobového místa. Ten zařizujete přímo u provozovatele hřbitova, ne u pohřební služby. Smlouva o nájmu se uzavírá většinou na deset let a platba nájmu je předem. Až po uzavření této smlouvy můžete nechat zhotovit náhrobek.

Jak vybrat místo posledního odpočinku? Podle vašich představ, přání zesnulého, místa, které měl rád, nebo odkud pocházel. Mělo by to být klidné místo, které symbolizuje úctu a vzpomínku.

Co musí smlouva o nájmu hrobového místa obsahovat

• Cenu nájemného
• Cenu služeb spojených s nájmem
• Velikost hrobového místa

Poslední rozloučení

Urna ani hrob nejsou jediné možnosti posledního místa odpočinku, popel lze uložit i jinými způsoby.

• Rozptylová loučka: anonymní, ale klidné místo na hřbitově, kam můžete kdykoli přijít
• Vsyp ke kořenům stromu: popel se přidá pod strom, často symbol nového života
• Biologicky rozložitelná urna: rozpadne se v půdě nebo vodě, existují i urny pro moře
• Domácí uchování: urna doma, třeba na krbové římse. Nezakázáno, ale místo musí být důstojné a bezpečné
• Rozptyl v přírodě: se souhlasem vlastníka pozemku můžete popel rozptýlit na oblíbeném místě, v lese, na kopci nebo u vody
• Pamětní šperky a sklo: část popela se zataví do křišťálu či prstýnku, intimní připomínka blízkého

Řiďte se svým srdcem, přáním zesnulého a místními pravidly. Každý způsob je správný, pokud je naplněn láskou a úctou. Pokud váháte, pohřební služba nebo správa hřbitova vám ráda pomůže.

Smuteční obřad

Může být formální i neformální. V obřadní síni je často reprodukovaná hudba a projev profesionála, ale můžete pozvat kněze, kamaráda nebo říci pár slov sami. Obřad nemusí být v krematoriu, lze ho uspořádat třeba na zahradě či oblíbeném místě zesnulého. Květiny a věnce po obřadu můžete odvézt domů nebo na hrob.

Hroby a nakládání s popelem

Hrob není majetkem, ale pronájmem na určitou dobu. Smlouva určuje délku a cenu nájmu. Po skončení smlouvy mohou dědicové smlouvu obnovit a hrob udržovat dál.

Jak už bylo zmíněno, urnu lze podle zákona ponechat doma, není povinnost ji uložit na hřbitově. Při převozu musí být bezpečně a důstojně zabalená. Rozptyl popela není zcela volný, je potřeba souhlas vlastníka pozemku a zachovat úctu k místu i zesnulému.

Obecné informace k pohřbu

Smuteční obřad v obřadní síni obvykle trvá kolem dvaceti minut. Pokud se jedná o církevní rozloučení v kostele, počítejte s delším časem. Základní mše svatá za zemřelého trvá zhruba 45 minut, někdy i déle podle tradic konkrétní církve a přání pozůstalých.

Co se týče uspořádání, pokud není zasedací pořádek určen, první řada je vyhrazena rodině zesnulého, ostatní hosté si sedají za ni. Vždy je vhodné před začátkem pohřbu ztišit a vypnout mobilní telefony a během obřadu se zdržet hovoru.

Tradiční etiketa také říká, že muži sundávají pokrývku hlavy, pokud nejsou členy ozbrojených složek. Když se obřad chýlí ke konci, při uzavírání opony nebo zajíždění rakve na katafalku je vhodné zůstat stát a vzdát poslední úctu zesnulému. Samozřejmě pokud to zdravotní stav dovolí.

Zdroje a oficiální informace:

• List o prohlídce zemřelého (PDF): oficiální tiskopis ÚZIS
• Ministerstvo vnitra ČR: vydávání matričních dokladů a výpisů
• Seznam matričních úřadů ČR: přehled matričních úřadů podle místa
• Úřad práce ČR: dávky a podpora pro pozůstalé
• Česká správa sociálního zabezpečení: vdovský a vdovecký důchod
• Portál veřejné správy ČR: dědické řízení a řízení o pozůstalosti
• Ministerstvo vnitra ČR: sociální pohřby

Foto: Shutterstock